Začalo to jako obyčejný den.
Pak přišla drobná autonehoda.
Chlap, se kterým jsem se srazila, řídil drahý vůz a byl naprosto okouzlující.
Bohužel to byl také naprostý pitomec. Pohádali jsme se, kdo za to může, a jak už to tak chodí, počastovali jsme se spoustou jmen.
Nakonec přijela policie a my jsme se vydali každý svou cestou. Zbytek vyřídí pojišťovny. Spěchala jsem na pracovní pohovor — na toto místo jsem se těšila.
Mé nadšení se změnilo ve zklamání v okamžiku, kdy se objevil člověk, který se mnou měl pohovor provádět. Byl to chlap od té nehody.
A kruci!
Jasně, takže to místo nedostanu.
Jenže já jsem ho opravdu chtěla. Nechtěla, potřebovala. Potřebovala jsem cokoliv, co mě vytáhne z mého současného zaměstnání a zpět k práci s dětmi.
A tak, přestože byl Hollis LaCroix stejně nepříjemný, jako byl pekelně hezký, šla jsem za ním a prosila, aby mi dal šanci.
K mému překvapení mě pověřil péčí o svou problémovou neteř. Tak aspoň nebudu muset řešit jeho přitažlivost. Nehodlala jsem ohrozit svou práci ani silné pouto, které se mezi Hailey a mnou vytvořilo. Ale odolávat magnetismu mezi námi dvěma nebylo vůbec jednoduché. (A k tomu ta naše malá hra se spodním prádlem — neptejte se.)
Začali jsme spolu nevinně flirtovat — až se to nakonec stalo.
Takže zkrátka příběh, kdy jsme se do sebe zamilovali a žili šťastně až do smrti?
Jenže život vás vede hodně křivolakými cestičkami.
Tu naši jsem rozhodně nečekala.